Mucholapka podivná (Dionaea muscipula) je masožravá rostlina patřící do rodu Dionaea, jehož je jediným druhem. Loví drobné živočichy prudkým zaklapnutím pasti. Ta je téměř stejně silná jako pasti, které umísťovali v Americe lovci vlků, bobrů nebo dokonce medvědů. V blízkosti jejich „čelistí“ je řada malých chloupků. Pokud se nic netušící hmyz těchto chloupků dotkne, list se rychle zavře a svoji kořist již nepustí. Ta je potom uvnitř pasti pomalu pomocí enzymů uvolňujících se ze žláz na povrchu listu trávena a vstřebávána.
Mucholapka podivná je pro pěstění jedním z nejméně náročných druhů masožravých rostlin. Má jen málo požadavků. Důležité je zajistit jí dostatečnou zálivku, vysokou vlhkost vzduchu, plné slunce a kyselou půdu. Nejlépe se jim daří v rašeliništích, není potřeba je hnojit. Rostlinám se bude dařit nejlépe, pokud budou každých pár let přesazovány na jiné stanoviště.
Pro zajištění dostatečné vlhkosti je dobré použít staré terárium nebo nádobu s malým otvorem. V letních měsících je ale nutné kontrolovat teplotu v teráriu. Mucholapkám stačí přístup slunce ne delší než dvě hodiny. Pokud rostliny vadnou, je nutné je dostat mimo dosah slunečních paprsků. V zimě je za chladných měsíců naopak potřebné rostlinu přemístit od okna, případně zakrýt tak, abychom ji uchovali teplotu a vlhkost. V zimě rostlina snáší i nižší teploty a potřebuje jen několik hodin přístupu ke světlu.
Jak rostlina dozrává, může na vysokém stonku vysoko nad listy vytvářet květy. Nad listy jsou květy z důvodu „bezpečného“ opylování hmyzem. Mucholapka produkuje velmi malá semínka podobná tečce na konci věty. Semena sázíme ihned nebo je skladujeme v ledničce. Obecně je ale nejlepší se obrátit při pořizování osiva na osvědčeného pěstitele.
Mucholapka se může rozmnožovat také pomocí oddenků. Rostlina má maximálně sedm listů a pokud jich má více, jedná se o novou rostlinu rostoucí na té mateřské. V takovém případě list odřízneme a samostatně zasadíme.
Při pěstování mucholapky obecné jsou zásadní rozdíly v metodách pěstění. V případě že je rostliny umístěna venku, má přístup k dostatečnému množství hmyzu a není ji tedy potřeba nijak krmit. V případě pěstování v pokojových podmínkách je zapotřebí krmení hmyzem. Během vegetačního období stačí mucholapce pár much nebo malých slimáků.
Zuzana Bednárová
